Minulý týden se v německém Norimberku konala výstava nesoucí název “Embedded world 2009″. Pro ty, kteří netuší oč jde, se jedná o největší mezinárodní výstavu s tématem vestavěných systémů na světě, která je navíc doplněna mnoha odbornými konferencemi a přednáškami. Jelikož pracuji jako vývojář právě v této oblasti, tak jsem výstavu ještě s jedním kolegou z firmy absolvoval v rámci služební cesty.  V následujících odstavcích doplněných fotografiemi bych rád stručně shrnul hlavní body celé výstavy. Přečíst celé »

Dneska měl údajně být nejdepresivnější den v roce. Lidé si navykli na letos obvzláště dlouhé vánoční svátky a dnes na ně (tedy měl by) dopadá opět pracovní shon všedních dnů, tuhá zima (která je pro mnohé depresivní již sama o sobě) a další volno až někdy v nedohlednu. Tak tu tak sedím a přemýšlím, proč že se mě to nějak netýká Vstával jsem plný energie, což je vždy dobré znamení, v práci jsem se zrovna nepředřel, dojel jsem domů a šel se částečně projít a částečně zaběhat. Je tam opravdu velká kosa.

V novém roce se toho zatím moc neudálo a tak není ani o čem psát. To však neznamená, že se na ničem nepracuje. EKG již chodí rozumně a když jsem vytáhl zisk zesilovače, daly se chytnout i mozkové vlny (EEG) Přečíst celé »

Pro někoho znamená Nový rok jen obyčejný svátek, pro někoho představuje ne zrovna příjemný den v podobě kocoviny z bujarých oslav konce předešlého večera, pro jiného je to ideální čas na bilancování úspěchů či neúspěchů minulého roku, začátek s čistým štítem a kladení si cílů, či chcete-li předsevzetí, na následujících 365 dní. Rozhodně nepatřím k lidem, kteří bouřlivě oslavují Silvestra, a tak spadám spíše do té poslední jmenované skupiny.

Mám-li nějak shrnout, co mě minulý rok přinesl, musím si položit otázku - byl pro mě minulý rok úspěšný? Přečíst celé »

Tak se nám opět přiblížil konec roku a s ním i Vánoční svátky. Proto bych chtěl každému, kdo sem občas zajde, případně sem nějakým omylem zabloudil, srdečně popřát pohádkové Vánoce prožité pokud možno v klidu a míru a naplněné krásnými chvílemi strávenými se svými blízkými. Jekikož do konce roku nechystám žádné další zápisky, přeji taktéž dostatek lásky, zdraví, štěstí a úspěchů do roka příštího.

Dandýs

Jak si již pravidelní čtenáři stihli povšimnout, v posledních dnech jsem blog pěkně zazdil a je to vůbec poprvé, co se aktualizace objevuje až po šesti dnech. Důvody jsou v zásadě dva. Tím prvním je bezpochyby lenost, díky které jsem někdy od víkendu zazdil i mnohé další aktivity, než je blog a tím druhým je, že nechci psát takříkajíc o každém “prdu”. V souvislosti s tím jsem uvažoval o anketě, jak hodnotíte kvalitu blogu. Někdy mám totiž pocit, že píšu vyložené kraviny Na druhou stranu se to ale jednou za čas snažím vykompenzovat něčím hodnotnějším. Výsledkem je tak trochu schizofrenní blog, ve kterém spolu koexistují poměrně dost osobní zápisky s odbornými články. Když se na to však podívám z druhé strany, jsou tyto dva druhy celkem přijatelně rozděleny dle kategorií (ze života a ten zbytek). Přečíst celé »

Dnes klasický den. Ráno práce, odpoledne cesta domů a doma zase jiná práce. A ani bych si byl nevšiml, že začal advent. Až teď večer koukám z okna a vidím, že sousedi mají v okně cosi podivného, co modře (skoro až do UV spektra) svítí. Vykouknu z druhého okna a u dalších sousedů, kteří si ještě nestačili pořídit záclony, vidím v místnosti rozvěšené vánoční řetězy. Tedy to je snad poprvé, co jsem si všiml blížících se Vánoc odjinud, než z kýčovitě vyzdobených supermarketů. Už jsem si z minulých let pomalu zvykal, že “vánoce” začínají v říjnu a abych byl upřímný, kriticky jsem očekával, že tento trend učinit “vánoce co nejdelší”, aby si obchodnící na běžných konzumentech nahrabali kapsu jak se patří, bude pokračovat. Jaké to milé překvapení, že tomu tak není! Tak přecijen začíná být ten svět o něco lepší. A nebo existuje mnohem prozaičtější důvod, a sice že jsem slepý a prostě jsem si toho nevšiml. Přečíst celé »

Tak už to je přesně 2 měsíce a den od prvního zápisku v tomto blogu a já zjišťuji, jaký bič jsem si na sebe upletl:) Od té doby už se celkový počet návštěv vyhoupl nebezpečně blízko číslu 1000 (což není ani mnoho ani málo). Zvykl jsem si pravidelně psát a jakmile zrovna delší dobu nic nenapíši, pociťuji velmi silnou frustraci, jako třeba teď. Příčemž nejhorší je, když zrovna není o čem psát, protože mě buď za

a) nic nenapadá
b) nestalo se nic signifikantního
c) stalo se něco signifikantního, ale raději o tom nemohu psát Přečíst celé »

Za několik uplynulých dní se vůbec nic zajímavého nestalo a zároveň mi dnes chybí inspirace, takže v zásadě ani nemám o čem psát. Mám sice přichystánu velkou dávku seriálů o všem možném, ale stanovil jsem si pravidlo, že dokud nebude na blogu ukončen jeden rozběhlý seriál (v tomto případě EKG), nebudu publikovat žádný další. Toť forma mého boje proti nedotahování věcí do zdárného konce.

Došel jsem ke zjištění, že pokud se do týdne trošku nedostanu do programování pro linuxí kernel a nenaučím se trošku pracovat ARM9, budu mít možná problém Zatím to vypadá, že na chvilku obětuji své PDA, jehož srdcem je nějaký StrongARM. Pokud byste věděli o jiném levném “vývojovém kitu” např. v podobě SOHO routerů, AP atd., tak napište. Na onom PDA jsem již linux provozoval, ale jednalo o již zkompilovanou distribucí Opie s prostředím QTopia. Přečíst celé »

“Na světě jsem se vždycky bál tří věcí: elektřiny, výšek a žen. A ženatý jsem také”, praví týpek v závěru tohoto videa, kde ve velké výšce provádí revizi VVN linky 500 kV. Zajímavá práce, říkám si. Víc se ale podle mne nadře pilot helikoptéry, který musí svůj stroj dokonale ovládat - kdyby se mu zapletly dráty do rotoru, tak je problém:) Náš hlavní hrdina už jen připojí helikoptéru a plošinu na stejný elektrický potenciál a po vedení se šplhá vzhůru vstříc obřím izolátorům.

I insipirovalo mne to a rozhodl jsem, že dám dohromady sbírku několika poměrně impresivních videí ukazujících fascinující krásu vysokého napětí v celé jeho obludné síle. Tady jsou: Přečíst celé »

Ani nevím přesně proč (asi se mi zdálo něco zajímavého), ale před dvěma a půl lety mě napadlo, začít si zapisovat své sny. I založil jsem si tehdy textový soubor, jakýsi dreamlog. Klasický zápisník z papíru by byl možná praktičtější a sny by bylo možné zapisovat ještě než vstanu z postele, nicméně na počítači se mi lépe píše a beztak je stisknutí tlačítka Power, mnohdá ještě v polospánku, první činností, kterou po probuzení vykonávám. Pokaždé, když se mi zdá něco, co si dobře pamatuji (což rozhodně není vždy), nesoustředím se po probuzení na nic jiného stále si sen přehrávám, hraju si s ním a následně se ho snažím zapsat i s případnými postřehy z toho skutečného světa (snažím se zapsat i důvod, kvůli kterému se mi sen zdál). Přečíst celé »