Aneb další z řady mrtvých dnů posledního období. V zásadě se nic neděje a tak nemám ani o čem psát. Alespoň mám rozepsány dva další články a mám námět na další povídku, tak doufám, že zítra se tu něco z toho objeví. To bych ale nesměl být tak neuvěřitelně líný. Zná někdo z vás takový ten “zaručený” recept na lenost? Pokud ano, budu rád, když se o něj podělíte. Jsem dokonalým mistrem odkladů - pokaždé, když vidím, že něco může byť chvilku počkat, tak to taky počká:) Jediné, co trochu pomáhá, je násilně se zvednout a jít to HNED udělat. Ovšem tenhle přístup mi nikdy nevydrží déle, jak týden. Ideálně by to chtělo nějaké bio-feedback zařízení, které by rozpoznalo nečinnost a v případě, že by přetrvávala déle než určitý časový okamžík, vyslal by se nepříjemný impulz (třeba elektrošok:-) ). Tím by se eventuálně dala lenost odregulovat. Přečíst celé »

V hrůzné panice, že spolu s končící houbařskou sezónou skončí i naše poslední naděje na letošní smaženici, vydali jsme se po týdnu znovu do lesa. Naštěstí se ukázalo, že moje prognóza z minulého týdne se naplnila. Ostatně posuďte sami:

Samé hříbky a občas nějaká ta bedlička. Bohužel spousta hub byla vyžrána těmi haj*ly slimáky, tak jsme je ani nesbírali. Pokud ještě váháte, vydat-li se na houby, máte na to asi už jen pár dní, než to všechno zmrzne.

Znáte to sami, chtěli byste o někom něco základního vyzvědět (např. jeho adresu), přičemž znáte jen nějaký jiný údaj(e) (jméno, telefon, e-mail, ICQ,…). Důvodů může být více - ať už jde o vyřizování účtu a nebo dokonce o to, že si píšete s krásnou neznámou dívkou a chcete jí s růží v ruce překvapit nenadálým zazvoněním u jejího baráku (na kolik bude takové překvapení příjemné raději ponechme stranou ). Pokusím se sepsat pár metod, které dobře znám a občas používám. Budete se divit, ale o člověku je možné zjistit dost věcí i z Internetu, aniž by ona osoba sama vyvíjela na Internetu větší aktivity. Přečíst celé »

Dneska se v Brně na VÚT konal veřejně přístupný seminář na téma CERN a LHC, což je věc, která mě maximálně fascinuje a tak jsem samozřejmě nemohl chybět:-) Auto jsem zavrhnul a vydal se na cestu vlakem - jaká to krása! (jak dělá vláček? no přece <td></td> <td></td> <td></td>….: -) )

Jen pár větami čeho že se to ten seminář vlastně týkal. CERN je největší středisko jaderného výzkumu na světě. Pracuje zde asi 10 000 vědců (zhruba polovina všech jaderných fyziků) a zrodil se zde web a 3 nobelovy ceny. Nachází se zde největší urychlovač elementárních částic na světe, který je v podzemním tunelu a má obvod 27 km. Zkoumají se částice, které vznikly srážkou dvou protiběžných urychlených protonů. To vše v několika gigantických detektorech, vážících tisíce tun. Od experimentů se očekává, že posunou v před naše chápání vesmíru a pomohou ujasnit, jaká situace panovala při jeho vzniku (velkém třesku). Přečíst celé »

3.10. nastupuji na na FES UPCE. Mám z toho smíšené pocity. Je to škola naprosto mimo všechny technické obory, které jsou mému srdci blízké. To má paradoxně 3 velké výhody. Za prvé budu-li studovat něco, do čeho tolik nevidím, neuvidím ani ty otřesné chyby a díry ve školském systému a osnovách, jako tomu bylo doposavaď. Za druhé mě nebude tak vadit, když vedle sebe uvidím (resp. asi ani neuvidím, protože budu studovat dálkově) spolužáky s absolutním nezájmem o obor a konečně za třetí, rozšířím si obzory v oblasti, která je mi doposavaď trošku cizí (ale láká mě). Své kontroverzní názory na školský systém, které zčásti pramení z mého silného individualismu, ponechám stranou, protože se mi o nich zrovna teď nechce rozepisovat. To je tím, že jsem se s mamkou před chvíli na toto téma pohádal. Jako už mnohokrát. Naše základní představy a paradigmata se v tomhle ohledu liší a nevím, Přečíst celé »

Víkend opět ve znamení domácích prací Ale taky jsem stihnul dopsat jednu povídku “poslední sen”. Jak už možná název napovídá, je docela smutná. Třeba příště napíšu něco veselejšího. Dále připravuji seriál o programu Cinelerra. Když všechno půjde dobře, zítra tu máte první díl

Konečně se mi povedlo sjednotit design ve všech prohlížečích. IE je pěkná potvora, ale nakonec si dala říct. Nějaká práce stejně zbývá. Stránky zatím nelze rozhodně označit za validní podle W3C, ale to má ještě svůj čas. Blog už zároveň někdy od 3. hodiny ranní běží v ostrém provozu. Dosud jsem ho měl pouze na lokálu. Napůl spím a napůl bdím, celou noc jsem pracoval na tomhle a ještě na jednom schémátku. To jsem celý já. Buď nedělám vůbec nic a lenoším a nebo se zažeru do práce klidně 24h v kuse. No zkrátka a dobře jsem takový kolísavý workoholik. No alespoň jsem nebyl sám, na ICQ mě o půl třetí napsal Láďa, prý jestli spím Tak jsme chvilku pokecali a zároveň se stal mým prvním (a doufám že né posledním) návštěvníkem.

No, už si půjdu lehnout, ať vstanu aspoň na oběd. Mozek už sotva funguje, svaly se sotva hýbou, vlastně už skoro spím a začíná mě bolet hlava.

Tak už jsem také podlehl a začal blogovat. Občas se mi v hlavě honí nějaká myšlenka nebo zážitek, který bych rád zapsal nebo ventiloval, než navždy upadne v zapomnění a tak se mi založení blogu jevilo jako optimální cesta. Zatím je na webu ještě dost práce a dolaďování, takže bude asi ještě chvilku trvat, než se zde začnou objevovat pravidelné příspěvky. Nevím, jestli budu psát úplně každý den, ale i to je možné. Nejhorší totiž je, když se člověk do psaní nutí a jen bezduše přemýšlí, co by jen napsal. Jako zrovna v tento okamžik