4:59 - budím se, otevírám oči
5:13 - vylezám z postele, jdu se umýt
5:25 - vycházím z domu, dojdu k úplně zamrzlému autu, startuji.
5:30 - námraza z oken seškrábána, námraza se začíná tvořit na mě a na vnitřní straně oken
5:33 - ve voze zjišťuji, že nemám zaplé topení. Zapínám ho naplno.
5:38 - mé marné čekání na alespoň trošičku vlažný vzduch končí, divím se, proč to netopí. Rafička teploty chladící kapaliny je uprostřed a stoupá, to je mi podezřelé. Vypínám motor, jdu domů pro baterku. Otevírám kapotu, zjišťuji, že vše je horké kromě hadic k tělesu topení. Znovu startuji a s heslem “třeba to tam nějak protlačím a začne to cirkulovat” šlapu na plyn. Povedlo se, voda z bloku motoru se dostává do topení a konečně to začíná topit. Čekám až spadne námraza z vnitřku čelního skla. O 2 minuty později vyjíždím.
Přečíst celé »

Kéž by bylo více takových lenošivých dnů Odpoledne jsem se byl projet. Miluji české krajiny a rád si jentak jezdím bez cíle, vyhýbám se všem hlavním tahům, rozhlížím se a kochám se krásami přírody. Často na mě padne taková příjemná melancholická nálada, občas zastavím na nějakém vyvýšeném místě a hledím na krajinu a lesy pode mnou, jindy jako v tranzu pozoruji, jak slunce pomaloučku zapadá za kopec. V takových chvílích mě naplňuje vnitřní klid a nic mi nechybí. Jak málo stačí k radosti. Dnes jsem jel postranními cestami a přes nespočet různých vesniček směr Hlinsko a Svratka. Již za Trhovou Kamenicí lemovala vršky kopců bílá pokrývka, která pomalu přibývála společně s tím, jak jsem jel vyšších poloh. Bohužel, fotkami se mi nepovedlo tu krásu úplně vystihnout… Přečíst celé »

Už jsem zase 2 dny nic nenapsal, takže to hned napravím. Víkend jsem naprosto neodpustitelným způsobem prolenošil. Ani vlastně nevím, co jsem dělal. Trochu jsem se podíval na to auto. Žádné vadné senzory jsem sice nenalezl, ale zato jsem objevil další “skvělou” věc - děravý chladič. Lambdu jsem neměřil, neboť nebyl k dispozici osciloskop, ale určitě by to chtělo. Co se týče spotřeby tak mě napadá ještě seřízení vůle ventilů, ale těch faktorů, které spotřebu ovlivňují je spousta:( Nu, co se týče věcí okolo ECU, až bude změřená lambda sonda, budu mít jasno. S mechanickými částmi (kterých je stále převaha) už si tolik neporadím. Přečíst celé »

Chvilku jsem uvažoval, zda-li mám o těchto tanečních vůbec dělat zápisek, neboť je každý viděl na vlastní oči:), ale nakonec jsem se rozhodl, že ano - už jen proto že jsou poslední a že by mi bylo blbé takhle přerušit “tradici”. Tak tedy.. Jelikož se jednalo o poslední taneční, celá galerie doslova praskala ve švech. Kromě rodičů zde bylo mnoho babiček, dědečků, tetiček a dalšího příbuzenstva. Před začátkem byl problém se vůbec dostat dovnitř - šatna přecpaná a šatnářky takový silný nápor návštěvníků evidentně nestíhaly “odbavit”.

Jelikož tato prodloužená byla trošičku slavnostnějšího rázu, řadili jsme se na nástup. A já tiše doufal, že v žádném zástupu nevyjdeme jako první či poslední. My jsme nesli květinu pro dívku a dívky pro změnu vyšívaný kapesníček pro nás. Nějakým nedopatřením mi ale z květiny upadlo věnování. Lucka mě ale ujistila, že si pak tu správnou žlutou růži mezi dalšími desítkami stejně žlutých růži a asi i ze stejného květinářství bude pamatovat a najde si jí:) Přečíst celé »

Dneska to v práci docela uteklo. Měli jsme sice nudné tříhodinové školení, ale vydržet se to dalo. Zjistil jsem, že k projektům v práci se stavím podobně jako k mým soukromím. To se pak člověk tak zažere, že má nadělané přesčasy ani neví jak:)

Mám nějakou velkou spotřebu auta. Snažil jsem se to stlačit úspornou jízdou, řekl bych až velmi úspornou jízdou, což se částečně povedlo, ale pod 10l/100km jsem se nedostal. Asi bude něco špatně, ale zatím nevím co. Skoro jako kdyby jel člověk na sytič, což je nesmysl, neboť mám elektronické vstřikování. Vše se jinak tváří docela v pořádku. Gumy správně nafoukané, startuju vždy napoprvé, volnoběh drží,… Napadají mě ještě senzory. Na druhou stranu se jedná o jedny z prvních ECU, takže celý systém je primitivní a moc tam toho není, posuďte sami: Přečíst celé »

Ano, již skutečně poslední lekce před věnečkem. Dnes to šlo určitě lépe, než minule. Nevím, proč tomu tak je (asi těmi diváky - když se má něco ukázat nebo předvést, téměř s jistotou to nevyjde). Na dnešek jsem spal pouhé 4 hodiny a únava se na mne nikterak nepodepsala, spíše naopak. K první polovině do přestávky prakticky nemám výhrady. Jedna slečna mě dokonce konečně naučila levou otočku ve waltzu. Bůh jí za to žehnej!:) A vůbec jsem měl na slečny docela štěstí. To se pak tancuje jedna radost. Bohužel na věneček jsem si vybral naprosté trdlo, o tom později. Po přestávce jsme trénovali nástup na věneček. Vůbec jsem to nepochopil a jestli vyjdeme v některém zástupu jako krajní, bude zřejmě problém. Minule jsem to s těmi všemi srdíčky, kapesníčky a květinami pochopil správně. Pro vybranou slečnu, se kterou budu nastupovat, musím mít kytku s věnováním a ona pro mne kapesníček. Přečíst celé »

Konečně si zvykám na nový režim a ráno vstávám v 5.. brrrrr Ale jde to vydržet, myslel jsem si, že to bude horší. Když je člověk v práci už od šesti, tak je pak brzy doma a na to si potrpím. Dnes ráno mě ale již ve 4:30 vzbudil výpadek elektřiny - LEDky na všech mých přístrojích pohasly, stejně tak pouliční osvětlení a z rozvodné skříně se ozvala rána odpadnuvšího stykače. Taková věc hned člověka (a technika zejména) nabudí do maximální ostražitosti. Neuběhlo ani 5 minut a do všech přístrojů zas pronikl život. Zřejmě nějaký pokus pánů energetiků v naší trafostanici. Snad se zítra vzbudím normálně - zvuk budíku je mi rozhodně milejší, než klapnutí stykače. Přečíst celé »

To se člověk takhle v sobotu ráno vzbudí, líně vstane z vyhřátého pelíšku, začne se s úsměvem protahovat, když v tom mu při pohledu z okna doslova spadne čelist. Bílo! Ještě tak možná zamžourá a promne oči a pak už jen pomyslí na to, jak asi v tomhle stihne dojet na osmou do školy, neboť není sám, kdo je sněhem tak zaskočen. Přesně jak zpívá J. Nohavica v písni Ladovská zima “..kolony aut krok-sun-krok, bo silničáři ta jak každy rok su překvapeni velice že sníh zasypal jim silnice..”. Bylo to asi poprvé, co jsem celou cestu do Pardubic nepřekročil rychlost 50 km/h. Ani nevím jak, ale nějakým zázrakem jsem už v 8:00 pohodlně roztával v posluchárně. Přečíst celé »

Vzhledem k přítomným divákům a zároveň pravidelným čtenářům blogu (že ano Pájo?) se zde nebudu dlouze chlubit s tím, bůhví jak mi to šlo Zkrátka a dobře po dnešku bych se chlubit snad ani nemohl. Myslel jsem si, že si při tanečních hezky odpočinu a trošku nasměruji myšlenky jinam. Pravda byla taková, že spíše myšlenky mě nasměrovali jinam od tance a podle toho to také vypadalo. Navíc se mě stále něco dělo - večně se mi rozvazovala tkanička a nebo jsem tancoval s partnerkou, která na tom dnes byla stejně bledě jako já. Tak, výmluv už bylo dost Přečíst celé »

Tak si tak trošku zvykám na nové prostředí. Jelikož rád pracuji sám, tak mi přítomnost dalších kolegů poblíž moc nevyhovuje. Ovšem s tím asi nic neduělám; vlastní kanclík má pouze generální. Zítra beru sluchátka, pustím si hudbu a okolí se pokusím vymazat. Také doufám, že už konečně dostanu nějakou rozumnou práci. Těch podivných 2000 řádků kódu už mám tak akorát po krk.

Zatím si mě moc nevšímají, protože hoří termíny u jiných projektů. Přemýšlím, jak to budu řešit časově. V zásadě jsou 2 možnosti. Buď budu chodti brzy ráno a brzy odpoledne odcházet a nebo přesně opačně. A nebo budu nadále dělat přesčasy jako dneska. Doma stejně nikomu nechybím. Přečíst celé »