Cesta do Norimberku

V úterý kolem 3. hodiny odpolední jsme byli již zbaleni na cestu a odjížděli služebním automobilem směr hraniční přechod Rozvadov.  Bylo rozhodnuto, že přespíme kousek od německých hranic a druhý den ráno odjedeme přímo na výstaviště v Norimberku. V Norimberku jsme poté strávili celkem 2 dny. Ubytování jsme měli pouhých 10 km od výstaviště.  Ve čtvrtek navečer jsme odjížděli rovnou domů. Parkování pro návštěvníky výstavy bylo zajištěno na obrovském veletržním parkovišti, které se skládalo příbližně z patnácti parkovacích domů.  Přestože výstavu navštívilo opravdu mnoho návštěvníků z mnoha zemí, s parkováním nebyl problém a i v odpoledních hodinách se dalo nalézt dostatek volných míst. Jak je pro Němce typické, vše bylo perfektně zorganizováno. Mezi parkovištěm a výstavištěm neustále pendlovaly bezplatné autobusy MHD.

Lidé proudící na výstaviště

Na výstavišti

Celá výstava byla situována celkem do čtyřech pavilonů. Nutno však poznamenat, že se nejednalo o nikterak malé pavilony, jak jsme zvyklí například z Brna. Atmosféra poměrně příjemná. Za celé dva dny jsem nenarazil na žádné pubertální baťůžkáře či notorické sběrače reklamních  předmětů (ačkoliv rozhodně bylo co sbírat ).  Pokud byste plánovali Embedded world v budoucnu navštívit, rozhodně doporučuji vzít na sebe oblek a s sebou firemní vizitky. Jednoduše proto, že vystavovatelé jsou hned velice ochotní a občas vás pozvou i na drink, když cítí nějaký ten obchod (o což nám mimojiné šlo také). Se zástupci všech vystavujících firem se pohodlně domluvíte v angličtině. Příliš se mi nestávalo, že by někdo nebyl schopen zodpovědět technické detaily ke svému portfoliu produktů. Na stánku byli zpravidla přítomni jak obchodní zástupci, tak technici.

Co bylo možné vidět?

Prakticky vše, co se nějak dotýká vestavěných systémů. Vestavěným systémem se rozumí (když to zjednoduším) jednoúčelové zařízení, ve kterém se nachází počítač.  Patří sem tedy všechno možné ať už jde o spotřební elektroniku (PDA, mobily, herní konzole,..) či průmysl (automaty na výdej jízdenek, bankomaty, řídící jednotky automobilů,…). K vidění tak byli produkty, které se v takovýchto systémech často používají - displeje, průmyslové tiskárny, jednočipové mikroprocesory, různé senzory a čtečky čárových kódů, hradlová pole, PLCčka, vskutku miniaturní PC desky, zdroje, různá softwarová řešení atd.  Navíc byly často vidět velice impresivní demonstrace jmenovaných produktů. Zastoupení zde měli snad všichni významní výrobci elekronických součástek a měřících přístrojů.

Vyloženým hitem pak byli základní desky x86 kompatibilní s procesorem Intel Atom, které měly odběr kolem 6 W (ačkoliv se mi to po dotyku prstu s pasivním chladičem příliš nezdálo) a velikostí i 7×7 cm. Některé dokonce nebyly osazeny konektory a to jednoduše proto, že by konektory zabíraly více místa, než-li deska. Nouze rozhodně nebyla ani o hotové desky na platformě ARM 9.

Samostatnou kapitolu pak byly displeje všech druhů a velikostí. Od monochromatických LCD, přes klasické barevné určené do průmyslového porostředí (mnohé z nich pracovaly již od -20 stupňů Celsia) až po technologii OLED. A právě u OLED bych se rád trošičku pozastavil, protože v takové velikosti, v jaké je vystavovala firma Data Modul, jsem je dosud neviděl. Proto jsem si ji velice důkladně prohlédl. Obraz na mě působil velmi dobře. Kontrast i pozorovací úhly naprosto vynikající. Odezva 50 us - k omu snad není co dodat. V podstatě se ale není čemu divit - technologie je založená na matici aktivně svítících LEDek. Zástupce Data Modul nám ale říkal, že jde  spíše o velice drahé prototypy a technologie prozatím trpí tím, že barevné podání se časem mění.

OLED

OLED z boku

Kdo do své aplikace sháněl monochromatická LCD, z široké palety produktů firmy Electronic Assembly si určitě vybral

Své zastoupení zde měly všechny významné firmy vyrábějící měřící techniku - tedy Tektronix, LeCroy a Agilent technologies. Všechny tři představovaly vesměs velice podobné produkty - high-end mixed signal osciloskopy a logické analyzátory. Firma Tektronix nám ochotně předvedla měření s TDR (reflektometr).

Kolega a já u stánku Agilent

Analyzátor DDR3 pamětí od Agilentu

Jeden z “podprůměrnějších” osciloskopů Agilent

Osciloskopy LeCroy

40 GS/s real-time. To ujde, co říkáte? Věřte mi ale, že cenu znát nechcete

Firmy jako Atmel nebo Freescale zde nemohly chybět. Atmel nám představil velice rychlé sériové flash paměti, dále  mikrokontroléry a nebo třeba kapacitní snímače dotyku. Freescale mimojiné vystavoval pestrou škálu rozličných senzorů.

Stánek Atmelu

Atmel a jeho autíčko

Freescale a jeho (o něco větší) autíčko

Stánky zde měly i společnosti specializující se na hradlová pole - Xilinx, Altera i Lattice. Xilinx představoval novou řadu rodin Spartan-6 a Virtex-6. Mimojiné jsme si nechali ukázat a vysvětlit demonstraci rozpoznávání středové čáry a krajnice na vozovce. Přišlo mi naprosto neuvěřitelné, že je možné takto pokročilé zpracování obrazu vměstnat do relativně malého FPGA Spartan-III. Na můj dotaz, zda je tento design psán v běžném HDL jazyce mi pán od Xilinxu odpověděl, že nikoliv(trvalo by to prý alespoň rok) a že celý design je navrhnutý za pomocí komplexnějších bloků v Simulinku(nadstavba Matlabu) a pomocí jejich pluginu přímo syntetizován do FPGA. Dále mi byla poskytnuta poměrně podrobná přednáška o tom, jak je celý design implementovaný a jak funguje.

Demonstrace rozpoznávání vodících čar na Spartanu III

Obdobná demonstrace na paltformě od Altery

Mimochodem s technologiemi na rozpoznávání vodících čar na vozovce jako by se roztrhl pytel. Viděl jsem je v různých podobách nejméně 10x:

Žádné infrared senzory, ale poctivá kamera!

Bylo možné zahlédnout též technologie pro lékařskou techniku. Trošičku mě zamrazilo, že si výrobci dovolují nabízet na tak životně kritické aplikace OS Windows (byť s nějakým hypervizorem).

EKG

EKG

Trochu té inspirace pro můj projekt

A zde již další věc, ze které mě zamrazilo. No, doufejme, že to nedopadne nějak takto:  “Aplikace brzda způsobila neplatnou operaci a bude ukončena. Přejete si tuto skutečnost odeslat Microsoftu?”

Microsoft auto

Je takřka nemožné vyjmenovat  vše, co bylo na Embedded worldu k vidění, a proto jsem uvedl pouze věci, které mě osobně přišly nejzajímavější.  Dále bych nerad zapomněl zmínit, že zde byl ve velké míře propagován OS Linux, z čehož mám, coby jeho zastánce, velkou radost. Zde se totiž krásně ukazuje univerzálnost tohoto systému - díky nízkému procentu platform dependent kódu funguje jak na velkých superpočítačích, tak i na automatické pračce - to vše na jednom jádře, narozdíl od MS řešení.

Za zmínku stojí  i fakt, že se na výstavě pořádali různé soutěže o ceny. Abyste do nich byli  zařazeni, stačilo si poslechnout nějakou přednášku či odevzdat vizitku. Kolega tímto způsobem vyhrál RC helikoptéru.

Když už jsem naťukl přednášky, tak se o nich malinko rozepíši. Na EW se pořádali odborné konference, které byly placené, dále tzv. Embedded world Forum, které bylo volně přístupné a  pak přednášky jednotlivých vystavovatelů. Témata byla povětšinou zajímavá, avšak žel bohu jsem právě ty přednášky, které mě zajímaly, promeškal.

Závěr

Co říci na závěr? Pro mě byl EW 2009 zatím nejzajímavější výstava, které jsem se kdy účastnil. Velký počet vystavovatelů, zainteresovaní lidé a zajímavé přednášky. To byl EW 2009.

Aby toho nebylo málo, dnes mi volali ze servisu, že se závada ani po 30km jízdy a důkladném testování na parkovišti neprojevila. Nechápu. Ještě když jsem jel tam, projevovalo se to velice silně. Zato mi však s radostí (asi aby mě uklidnili) oznámili, že mám navíc pryč zadní ložiska a že by to chtělo také vyměnit. Super.

V novém roce se toho zatím moc neudálo a tak není ani o čem psát. To však neznamená, že se na ničem nepracuje. EKG již chodí rozumně a když jsem vytáhl zisk zesilovače, daly se chytnout i mozkové vlny (EEG). Bohužel achylovou patou stále zůstavá natolik primitivní věc, jako jsou elektrody. Měď byl skutečně velmi špatný nápad. Kontakt to má špatný a v čase proměnlivý, takže křivka poměrně hodně cestuje mimo izolinii až za rozsah převodníku, protože AC coupler mezní frekvencí 0,05 Hz nestíhá takové změny filtrovat. Proto nabádám každého, komu doma se válí vyřazené EKG, zlaté prstýnky, stříbrné řetízky či snad ve sklepě schraňuje nepoužívané elektrické křeslo, ať se mi přihlásí

Obrázek těsně před osazením posledních součástek:

A jedno krátké video (kvalita nic moc, nechtělo se mi furt běhat pro foťák, když jsem byl stále přišpendlen na elektrodách, takže co mám, to mám):

Mám-li nějak shrnout, co mě minulý rok přinesl, musím si položit otázku - byl pro mě minulý rok úspěšný? Na tuto otázku se nesnadno odpovídá, neboť rok je doba relativně dlouhá, ve které se toho každému z nás leccos vydaří a zároveň leccos nevyvede, potkávají nás štastné chvíle, i ty méně šťastné. Když jsem se poprvé zamýšlel nad úspěšností roku 2008, klonil jsem se spíše k odpovědi, že tento rok upřímně řečeno za moc nestál.

Naštěstí se stále snažím dívat se na věci spíše z toho dlouhodobějšího hlediska a krátkodobých výkyvů si tolik nevšímat. Z tohoto pohledu se již rok 2008 nejeví tak negativně a proto si jej dovolím zařadit k těm průměrným. Asi bych to ve zkratce řekl tak, že jedna věc byla kompenzována druhou a to zhruba ve stejném poměru. Hlavními událostmi bylo:

• složení maturitní zkoušky
• rozchod s přítelkyní
• zdravotní potíže v rodině
• najití dobrého zaměstnání

Teď se již pomalu dostávám k novoročním předsevzetím. Zde musím zdůraznit, že nejde o věci, které bych si teď hned lehkomyslně takříkajíc “vycucal z prstu”, jako spíše o jistá rozhodnutí, která jsem vykonal již dříve a která jsem již více či méně začal plnit. Slušelo by se poznamenat, že jsem člověk, který bere svá rozhodnutí jako silné osobní závazky, které se snaží plnit ze všech sil. To ostatně vysvětluje, proč v životě činím tak málo rozhodnutí a jsem tak nerozhodný:-)

Nejvyšší prioritou pro tento rok je pro mě snaha o dosažení rovnováhy v mém osobním životě. Jsem člověk, který je uzavřený sám do sebe a ačkoliv mám velice bohatý vnitřní svět, který mám mimochodem velmi rád a beru ho jako velký dar, navenek jsem velmi pasivní, zaujímám spíše roli tichého pozorovatele a mé okolí ze mě může mít tak trochu zvláštní pocit. Možná z části proto jsem se rozhodl, že se začnu věnovat i oblastem, které jsem do této chvíle poněkud zanedbával. Tou první je můj sociální život, tou druhou, a to bude znít pro některé až neuvěřitelně, je sport Pro většinu lidí jde o věci naprosto samozřejmé, že si bez nich ani nedovedou představit žít, na mě ale zvládnutí těchto a podobných oblastí klade nemalé nároky. Přesto věřím, že se mi to, alespoň z velké části, podaří.

Na závěr bych chtěl každému popřát zdraví, pevnou vůli a kapku toho štěstí, bez kterého to také nejde, k tomu, aby byl rok 2009 rokem podle jeho představ.

Dandýs

To se vezme nějaký oblíbený plátek, vytrhnete list(y) a natisknete motiv (s nejvyšší hustotou toneru):

Následně motiv vystřihnete a necháte na každé straně tak 1,5 cm rezervu. Pokud děláte oboustranou desku, přiložíte oba motivy proti sobě, podíváte se na ně proti světlu, srovnáte je, ve třech bodech na okraji sešijete sešívačkou a mezi takto vzniklý “sandwich” vložíte desku. Teď seberete mamince / manželce žehličku a na pevném podkladu začnete žehličkou zažehlovat. Teplota tak na 2 puntíky (ze 3) a doba zhruba 3 minuty na každou stranu desky:

Necháme vychladnout (což chvíli trvá) a vložíme do vlažné vody, kde se papír odmočí:

Následně papír pomalinku strháváme (buď bez větší síly sloupáváme a nebo rozedřeme bříškem prstu). Zde se ukáže pravda, jak moc se zažehlení povedlo a případné neduhy proškrábneme jehlou / dokreslíme lihovkou. V tomto případě nebyl výsledek zas tak ideální, jak by se mi líbilo a jehla i lihovka nakonec musely zasáhnout:

Pokud je deska příliš poškožená, provedeme “restart” acetonem a opakujeme postup:

Pokud je vše OK, desku vložíme leptací lázně (používám chlorid železitý).

No a tady již výsledek:

Zbytek postupu je klasický: vyvrtat, oříznout, nějaká ta povrchová úprava, osadit, zapojit, zapnout, uhasit vzniklý požár..

Na prototypování tento postup bohatě postačí. Ostatně v domácích podmínkých ani o ničem jiném než je prototypování hovořit nelze. Nicméne příště zkusím použít ještě jiný papír.

Nakonec jsem se rozhodl, že s tímto stavem nebudu hýbat a i nadále se zde budou objevovat zápisky osobní a odborné. Alespoň uspokojím jak návštěvníky, kteří se zajímají o mě (nehlaste se všichni, nedělám si iluze) a ty, kteří  se zajímají (například) o elektroniku. Myslím, že druh článku lze ihned odhadnout na první pohled z nadpisu, a nebo v případě, že používáte RSS čtečku, není problém filtrovat nové články podle kategorií. Co se týče frekvence aktualizací, nemám v úmyslu ji nadále výrazně snižovat, časové možnosti mám (ne vždy optimální, ale mám). Dále si kladu za cíl více vyrovnat poměr zápisků osobních a odborných a snížit počet gramatických chyb, překlepů a nepřesností. Nerad to přiznávám, ale často, když něco napíši, mám toho plné zuby, ani to po sobě nepřečtu a takto, na jeden zátah psaný článek, zveřejňuji, abych se toho již konečně zbavil a mohl jít spát Takhle to už vést nehodlám a článek holt bude muset počkat na korekturu následující den.

Tolik asi vize do budoucna. Teď krátce o tom, co se v posledních dnech událo.

V pátek jsem byl na plese, kam se snad raději ani neměl chodit. Ne snad, že by to byl špatný ples - to vůbec ne, ale špatná nálada kombinovaná se silnou únavou dokáže dokonale zkazit jakoukoliv zábavu a tu společenskou obvzláště.

Možná vás bude zajímat, že konečně dorazila valná část součástek pro ryze “blogový” projekt EKG. O víkendu bych měl rád hotovou prototypovou desku. Také mám nějaké náměty na další povídku.

Tak to je pro dnešek opravdu vše

1. „co se může pokazit, to se taky pokzí a to v tom nejhorším možném pořadí a v nejméně vhodnou dobu”

Základní Murphyho zákon a zároveň zobecnění všech dalších.
naposled ověřeno: dnes, 2x a dokonce nad rámec zákona - pokazilo se i to, co se teoreticky pokazit nemůže.

2. „Existují-li 4 faktory, díky kterým se může něco pokazit a vystříháme-li se jich, vzápětí se objeví pátý”

K tomu snad není co dodat. Člověk se snaží navrhnout zařízení tak, aby byly ošetřeny všechny chybové stavy a aby to celé bylo bombenfest und idiotensicher, a v konečném důsledku systém selže právě díky těmto opatřením.
naposled ověřeno: asi 10 dní zpět

3. „Nic není tak jednoduché jak to vypadá”

Znáte to sami. Jó to je jednoduchý, to bude hned hotový. A najednou je celý den v háji a vy postupně zjišťujete, že vše je trošičku složitější než se zpočátku zdálo a že kvůli této malé prkotině musíte předělávat celý design.
Naposled ověřeno: dnes

4. „Všechny povolené odchylky všech dílů budou vždy vycházet na stejnou stranu”

Naposled ověřeno: týden

5. „Vyšroubuješ-li poslední ze šestnácti šroubů ochranného krytu, zjistíš, že jsi odšrouboval nesprávný kryt. Zašroubuješ-li zpět poslední z šestnácti šroubů, zjistí se, že se dovnitř zapomělo dát těsnění”

Naposled ověřeno: před hodinou

6. „Ochranná rychlopojistka bude ochráněna, neboť obvod shoří dříve”

Naposled ověřeno: zhruba měsíc zpět

7. „Veškeré závady se po všech důkladných zkouškách projeví až u zákazníka”

Tento zákon bych si dovoli trošičku rozšířit: Snažíte-li se všemožným způsobem vyvolat libovolnou chybu, nepovede se vám to. Zákazník to ale vždy neomylně zvládne na první pokus.
Naposled ověřeno: každodenní realita našeho podniku

8. „Na přístroji se vyskytne závada bezprostředně po vypršení záruční lhůty “

Naposled ověřeno: toto jediné se mi dosud vyhýbalo. Ale vzhledem k dalšímu zákonu “Jde-li delší dobu vše až podezřele dobře, v nejbližším okamžiku nastane zvrat” to asi nebude trvat věčně.

9. „Udělat něco složitějším způsobem je vždy jednodušší”

Naposled ověřeno: dlouholetou praxí

10. „Pokus o vytisknutí Murphyho zákonů skončí zničením tiskárny”

Neověřeno.

11. Uměle ověřit Murphyho zákony není možné