Dneska bych se rád trošičku rozepsal o několika málo pravidlech týkajících se toho, jak správně navrhovat desky plošných spojů s ohledem na integritu vysokofrekvenčních signálů. Důvodem budiž, že tato otázka je pro většinu lidí zahalena tajemstvím a návrh desek pro vf systémy je považován za duchařinu a úkol hodný skutečných elektro-guru inženýrů. Toť má zkušenost. Přitom si dovolím tvrdit, že stačí znát hrstku jednoduchých pravidel a zákonitosti k tomu, abychom dopravili gigahertze tam kam potřebujeme (na druhou stranu spoje, nikoliv do vzduchu), bez odrazů a ve správný čas. Proto jsem se rozhodl, že se ty základy pokusím nějak sepsat. Tady jsou: Přečíst celé »

Už jsem zase 2 dny nic nenapsal, takže to hned napravím. Víkend jsem naprosto neodpustitelným způsobem prolenošil. Ani vlastně nevím, co jsem dělal. Trochu jsem se podíval na to auto. Žádné vadné senzory jsem sice nenalezl, ale zato jsem objevil další “skvělou” věc - děravý chladič. Lambdu jsem neměřil, neboť nebyl k dispozici osciloskop, ale určitě by to chtělo. Co se týče spotřeby tak mě napadá ještě seřízení vůle ventilů, ale těch faktorů, které spotřebu ovlivňují je spousta:( Nu, co se týče věcí okolo ECU, až bude změřená lambda sonda, budu mít jasno. S mechanickými částmi (kterých je stále převaha) už si tolik neporadím. Přečíst celé »

Chvilku jsem uvažoval, zda-li mám o těchto tanečních vůbec dělat zápisek, neboť je každý viděl na vlastní oči:), ale nakonec jsem se rozhodl, že ano - už jen proto že jsou poslední a že by mi bylo blbé takhle přerušit “tradici”. Tak tedy.. Jelikož se jednalo o poslední taneční, celá galerie doslova praskala ve švech. Kromě rodičů zde bylo mnoho babiček, dědečků, tetiček a dalšího příbuzenstva. Před začátkem byl problém se vůbec dostat dovnitř - šatna přecpaná a šatnářky takový silný nápor návštěvníků evidentně nestíhaly “odbavit”.

Jelikož tato prodloužená byla trošičku slavnostnějšího rázu, řadili jsme se na nástup. A já tiše doufal, že v žádném zástupu nevyjdeme jako první či poslední. My jsme nesli květinu pro dívku a dívky pro změnu vyšívaný kapesníček pro nás. Nějakým nedopatřením mi ale z květiny upadlo věnování. Lucka mě ale ujistila, že si pak tu správnou žlutou růži mezi dalšími desítkami stejně žlutých růži a asi i ze stejného květinářství bude pamatovat a najde si jí:) Přečíst celé »

Dneska to v práci docela uteklo. Měli jsme sice nudné tříhodinové školení, ale vydržet se to dalo. Zjistil jsem, že k projektům v práci se stavím podobně jako k mým soukromím. To se pak člověk tak zažere, že má nadělané přesčasy ani neví jak:)

Mám nějakou velkou spotřebu auta. Snažil jsem se to stlačit úspornou jízdou, řekl bych až velmi úspornou jízdou, což se částečně povedlo, ale pod 10l/100km jsem se nedostal. Asi bude něco špatně, ale zatím nevím co. Skoro jako kdyby jel člověk na sytič, což je nesmysl, neboť mám elektronické vstřikování. Vše se jinak tváří docela v pořádku. Gumy správně nafoukané, startuju vždy napoprvé, volnoběh drží,… Napadají mě ještě senzory. Na druhou stranu se jedná o jedny z prvních ECU, takže celý systém je primitivní a moc tam toho není, posuďte sami: Přečíst celé »

Dnes klasický den. Ráno práce, odpoledne cesta domů a doma zase jiná práce. A ani bych si byl nevšiml, že začal advent. Až teď večer koukám z okna a vidím, že sousedi mají v okně cosi podivného, co modře (skoro až do UV spektra) svítí. Vykouknu z druhého okna a u dalších sousedů, kteří si ještě nestačili pořídit záclony, vidím v místnosti rozvěšené vánoční řetězy. Tedy to je snad poprvé, co jsem si všiml blížících se Vánoc odjinud, než z kýčovitě vyzdobených supermarketů. Už jsem si z minulých let pomalu zvykal, že “vánoce” začínají v říjnu a abych byl upřímný, kriticky jsem očekával, že tento trend učinit “vánoce co nejdelší”, aby si obchodnící na běžných konzumentech nahrabali kapsu jak se patří, bude pokračovat. Jaké to milé překvapení, že tomu tak není! Tak přecijen začíná být ten svět o něco lepší. A nebo existuje mnohem prozaičtější důvod, a sice že jsem slepý a prostě jsem si toho nevšiml. Přečíst celé »

Ano, již skutečně poslední lekce před věnečkem. Dnes to šlo určitě lépe, než minule. Nevím, proč tomu tak je (asi těmi diváky - když se má něco ukázat nebo předvést, téměř s jistotou to nevyjde). Na dnešek jsem spal pouhé 4 hodiny a únava se na mne nikterak nepodepsala, spíše naopak. K první polovině do přestávky prakticky nemám výhrady. Jedna slečna mě dokonce konečně naučila levou otočku ve waltzu. Bůh jí za to žehnej!:) A vůbec jsem měl na slečny docela štěstí. To se pak tancuje jedna radost. Bohužel na věneček jsem si vybral naprosté trdlo, o tom později. Po přestávce jsme trénovali nástup na věneček. Vůbec jsem to nepochopil a jestli vyjdeme v některém zástupu jako krajní, bude zřejmě problém. Minule jsem to s těmi všemi srdíčky, kapesníčky a květinami pochopil správně. Pro vybranou slečnu, se kterou budu nastupovat, musím mít kytku s věnováním a ona pro mne kapesníček. Přečíst celé »

Nadpis zní sice honosně, ale jde jen o takové kratičké zamyšlení při čtvrtečním večeru, tak se omlouvám, budu-li plácat páté přes deváté. Otázky týkající se podstaty světa, elementární fyziky a příbuzných témat mě vždy silně přitahovaly a vzrušovaly. Možná pro nedosažitelnost jejich odpovědí. Nejsem si totiž jist, zda-li je člověk vůbec schopen pojmout něco takového, jako je nejhlubší podstata světa, něco, co je zároveň zdravému rozumu naprosto příčící se a zároveň nejniternější a nejneuchopitelnější zkušenost každého z nás. Posuzování zdravým rozumem je něco naprosto nepoužitelného pro podobné otázky. Při aplikování této metody uvažování se pouze snažíme extrapolovat principy známé z každodenních zkušeností na námi uvažovaný problém. Myslím si, že tento postup je pro věci, jenž nemůžeme přímo ani nepřímo pozorovat, slepá ulička, která je vydlážděna našimi dosud prožitými zkušenostmi a na jejímž konci nestojí zeď, nýbrž nekonečná propast. Přečíst celé »

Konečně si zvykám na nový režim a ráno vstávám v 5.. brrrrr Ale jde to vydržet, myslel jsem si, že to bude horší. Když je člověk v práci už od šesti, tak je pak brzy doma a na to si potrpím. Dnes ráno mě ale již ve 4:30 vzbudil výpadek elektřiny - LEDky na všech mých přístrojích pohasly, stejně tak pouliční osvětlení a z rozvodné skříně se ozvala rána odpadnuvšího stykače. Taková věc hned člověka (a technika zejména) nabudí do maximální ostražitosti. Neuběhlo ani 5 minut a do všech přístrojů zas pronikl život. Zřejmě nějaký pokus pánů energetiků v naší trafostanici. Snad se zítra vzbudím normálně - zvuk budíku je mi rozhodně milejší, než klapnutí stykače. Přečíst celé »

To se člověk takhle v sobotu ráno vzbudí, líně vstane z vyhřátého pelíšku, začne se s úsměvem protahovat, když v tom mu při pohledu z okna doslova spadne čelist. Bílo! Ještě tak možná zamžourá a promne oči a pak už jen pomyslí na to, jak asi v tomhle stihne dojet na osmou do školy, neboť není sám, kdo je sněhem tak zaskočen. Přesně jak zpívá J. Nohavica v písni Ladovská zima “..kolony aut krok-sun-krok, bo silničáři ta jak každy rok su překvapeni velice že sníh zasypal jim silnice..”. Bylo to asi poprvé, co jsem celou cestu do Pardubic nepřekročil rychlost 50 km/h. Ani nevím jak, ale nějakým zázrakem jsem už v 8:00 pohodlně roztával v posluchárně. Přečíst celé »

Vzhledem k přítomným divákům a zároveň pravidelným čtenářům blogu (že ano Pájo?) se zde nebudu dlouze chlubit s tím, bůhví jak mi to šlo Zkrátka a dobře po dnešku bych se chlubit snad ani nemohl. Myslel jsem si, že si při tanečních hezky odpočinu a trošku nasměruji myšlenky jinam. Pravda byla taková, že spíše myšlenky mě nasměrovali jinam od tance a podle toho to také vypadalo. Navíc se mě stále něco dělo - večně se mi rozvazovala tkanička a nebo jsem tancoval s partnerkou, která na tom dnes byla stejně bledě jako já. Tak, výmluv už bylo dost Přečíst celé »